Zjistili jsme, jak náročné je postavit domácí Café racer. Zvládnout se to dá, ale levné to není

Sice nežijeme v Anglii a nejsou padesátá léta, ale přesto patříme mezi fanoušky takzvaných Café racerů. Podomácku přestavěných motocyklů, které svým minimalistickým designem a syrovostí lákají nespočet mladých, ale i zkušených motorkářů. Abychom zjistili, jak amatérská přestavba na "kafíčko" probíhá, navštívili jsme dva mladíky, kteří se rozhodli si takovou mašinu postavit. 

Co vlastně pojem Café racer znamená? Jde o méně výkonné motocykly upravené tak, aby byly co nejlehčí a dokázaly dosahovat co nejvyšších maximálních rychlostí. Mezi hlavní atributy takto upravených motorek patří minimalistický design (inspirace závodními motocykly ze 60. let), nízká hmotnost, palivová nádrž s výřezy na kolena, nízká řídítka a modifikovaný podvozek, který je často upravený na úkor pohodlí na dlouhých cestách. 

Název Café racer údajně vznik tak, že angličtí mladíci na svých přestavěných motocyklech závodili z jedné kavárny do druhé. 

To, že postavit si Café racer lze i doma v garáži, nám dokázali dva mladíci z projektu Scarmen Lukáš Batala a Dominik Křížek. Společnými silami dokázali ze staré bezcenné motorky postavit charismatickou mašinu s minimalistickým designem a typickými jízdními vlastnostmi po vzoru anglických "kafíček". 

„Jako dva nadšenci do motorismu jsme se rozhodli vracet strojům život s novým posláním, a to vzbuzovat v lidech emoce. Náš právě dokončený motocykl ER-5 byl původně v nepojízdném stavu, celý zašlý a neudržovaný. Měli jsme na vybranou, buď ho rozprodat na díly nebo ho opravit a udělat z něj něco jedinečného. Vzhledem k tomu, že postavit “custom bike” byl náš dlouholetý sen, bylo rozhodnuto. Celý proces jsme dokumentovali, abychom lidem ukázali, že vžít se do role mladých Angličanů a postavit si svůj vlastní Café racer není v dnešní době zas tak obtížné."

V současné době se dá Café racer postavit v podstatě z jakéhokoliv stroje, který má kola a motor. Fantazii se zkrátka meze nekladou. Existují ale motocykly, které jsou pro přestavbu jako dělané. Mezi ně paří například mašiny od BMW s motory typu boxer nebo modely Honda CB550, CB750, CX500 či Yamaha s modely TT a SR. Co na to kluci z projektu Scarmen, kteří už si stavbou motocyklu prošli? 

„My jsme jako základ při stavbě Café raceru použili motocykl Kawasaki ER-5 z roku výroby 2001, který pohání dvouválcový motor s objemem 499 kubíků a s výkonem 37 kW. Proč jsme sáhli zrovna po japonském dvouválci? Odpověď je v celku prostá. Měli jsme omezený rozpočet a Kawasaki nám už několik let stála pod střechou. Pokud bychom ale mohli, určitě bychom sáhli po nějakém čtyřválcovém modelu Honda z řady CB." 

Jako první by se měla věnovat pozornost motoru. Zkontrolovat, jestli šlape, jak má. Následně je dobré si předem určit, jaké hlavní změny chcete udělat. Popřípadě si nějakým způsobem navrhnout ideální podobu finálního produktu a podle toho si pak celou přestavbu naplánovat. Kluci, kteří Café racer stavěli, postupovali takto. 

„My jsme si v první řadě celou motorku odstrojili. Všechny díly jsme pečlivě zkontrolovali a označili si je, aby se nám žádný komponent neztratil." Právě perfektní uspořádání všech komponentů motocyklu je tím hlavním klíčem k bezproblémové přestavbě, protože i ztráta sebemenšího šroubku může znamenat obrovské komplikace.
„Pak jsme se pustili do kompletního rozebírání motoru. Vyčistili jsme ho a vyměnili veškerá těsnění. Následně jsme se vrhli do repasování a synchronizace karburátorů. Teprve až jsme si byli stoprocentně jistí, že motor přede jako kotě, začali jsme pracovat na samotné přestavbě motocyklu. Nalakovali jsme rám, namontovali nízká řídítka, vyměnili světlo, navrhli nové prošívané sedlo, modifikovali podvozek a připevnili novou palivovou nádrž a tak dále. Na závěr jsme si nechali pouze drobné designové změny, jako LED směrovky nebo plovoucí držák registrační značky." 

Při stavbě Café raceru mohou nastat problémy, se kterými předem vůbec nepočítáte. Přitom většinou jde o malé detaily. Například Lukáš Batala a Dominik Křížek nejvíce bojovali s ovládáním plynu a držákem registrační značky. 

„Zpočátku jsme si mysleli, že nejvíce času nám zaberou změny týkající se podvozku a rámu motocyklu. Jenže jsme se mýlili, paradoxně modifikace odpružení a šasi šla jako po másle. Mnohem více jsme bojovali s banálními úpravami. Jelikož jsme naši motorku osadili nízkými řídítky (typickými pro Café racer), která mají jiné uchycení než originální. Museli jsme kvůli tomu zkracovat všechna ovládací táhla, a to včetně toho plynového. Což se nakonec ukázalo jako náročná práce na dlouhé lokte. Komplikace nastaly také při výrobě držáku registrační značky. První prototyp vypadal skvěle, ale měl jedu zásadní vadu, při jízdě se klepal. Proto jsme museli změnit ohyby plechů a zpevnit celé uchycení. Teprve po několika nepovedených pokusech se nám konečně podařilo udělat držák tak, aby byl designově podle našeho gusta a nevibroval."

"Do přestavby jsme se vrhli v polovině léta a dokončili jsme jí na konci roku. Zdá se to jako krátká doba, ale musíte brát v potaz, že jsme na Café raceru pracovali v podstatě každý den. Tudíž ze své vlastní zkušenosti můžeme tvrdit, že postavit si vlastní motorku je opravdu časově náročné. Co se týče nákladů, tak pouze nové díly použité na přestavbu stály necelých 50 tisíc korun. Nejdražší položky byly výfuk za 4 500 korun a ručně vyšívané sedlo za 5 tisíc korun. Pořizovací cena motocyklu Kawasaki ER-5 pak byla cca 20 tisíc korun v nepojízdném stavu). Celkově nás tedy Café racer vyšel na 70 tisíc. Samozřejmě musíme připomenout, že jsme původní motocykl dokázali sehnat za opravdu dobré peníze. Kdybychom ke stavbě Café raceru použil nějakou raritnější mašinu, celý projekt by nás mohl vyjít na 100 až 150 tisíc korun." 

„Pokud chcete se stavbou Cafe raceru začít a nemáte s podobnou činností zkušenosti, je velmi důležité si předem nastudovat informace o motorce, kterou se chystáte upravit. Právě znalost techniky daného modelu vám může ušetřit spoustu času a nervů. Také doporučujeme začínat na nějakých cenově dostupných strojích a nehrnout se hned do dražších motorek typu BMW a podobně. Je rovněž důležité dbát na kvalitu provedených úprav a nedávat přednost designu před bezpečností," doporučují závěrem Lukáš Batala a Dominik Křížek z projektu Scarmen.