I neúmyslná koupě kradené ojetiny znamená, že lze o auto přijít. I když jen do tří let od pořízení

Trh s ojetinami je v Česku velmi rozsáhlý a nevypadá to, že by obliba ojetých aut měla v nejbližších letech klesat. Bezpečná koupě ojetiny ale není tak snadná, jak se na první pohled zdá. Dostat se do problémů kvůli špatné smlouvě nebo třeba kvůli skrytým vadám není nic těžkého. Problémy může přinést také koupě ojetiny, která stále někde má svého právoplatného majitele a byla mu ukradená.

Koupě ojetiny, a je jedno, jestli z bazaru nebo od soukromníka, by měla automaticky znamenat také důkladnou kontrolu auta. Tentokrát nemyslíme technický stav, ale hlavně jeho původ. V prvé řadě je dobré zkontrolovat všechny doklady auta, tedy to, zda nechybí některé vyplněné náležitosti, zda nejsou očividně poškozené a podobně. Druhým krokem by mělo být prověření původu auta.

K tomu pomůže číslo VIN. To najdete jak na některých dílech auta (čelní okno, motorový prostor), tak v dokladech. Obě čísla se musí vždy shodovat! Další prověření by mělo proběhnout v databázi kradených vozidel, kterou má na svých stránkách policie. Nicméně pamatujte, že tato databáze je jen informační. Ne všechna kradená auta v ní nutně musí být hlášena.

I proto je lepší kontaktovat některou z firem, která se prověřováním vozidel zabývá. Jde sice o placenou službu, například u známé Cebie, ale v celkové hodnotě vozu se to ztratí a za klid na duši to stojí. Cerfikát o prověření vozu může k prodeji nabídnout přímo prodejce, ovšem v tu chvíli je na místě si jej prověřit, protože může být falešný. Většina firem, které takové certifikáty vydávají, mají na svých webech možnost si jejich pravost a výsledky zjištění ověřit. Odkaz na webové stránky bývá v těchto případech zpravidla uveden přímo na certifikátu.

Ať už je nadšení z nového vozu jakékoliv, v každém případě je nutné si důkladně přečíst smlouvu. Úplně nejlepší je nechat ji napsat právníkem nebo mu ji alespoň předat ke kontrole. Jen on snáze odhalí případné nesrovnalosti. Může se stát, že prodejce ve smlouvě slibuje, že v případě, kdy se zjistí, že šlo o odcizené vozidlo, vrátí peníze. Ale jen, když mu jej předáte zpět. To ale může být problém, protože se snadno stane, že policie vozidlo zabaví a pak tedy není co předat.

Pokud se ale kupující nakonec dostane do situace, kdy koupil kradené auto, má problém. Ovšem jen po dobu tří let od koupě. Pokud se totiž původní majitel ozve do doby tří let po koupi auta a prokáže, že mu bylo auto opravdu ukradeno, přesněji, že pozbyl auto nedobrovolně, může se domáhat jeho navrácení zpět. Takové domáhání ale často jde přes policii a nezřídka také přes soudy.

Ve chvíli, kdy se se ovšem ozve po této době, nemůže svůj nárok původní majitel vznést úspěšně. I tak to ale může zkoušet, je tedy potřeba se znovu připravit na případný soud.

Ministerstvo vnitra k tomu má jednu důležitou radu na závěr: „Zachovejte si při koupi ojetého vozidla alespoň základní instinkty. Rychlá a zdánlivě výhodná koupě od neznámého člověka přes inzerát, který při uzavření smlouvy odmítá předložit doklad totožnosti, nebo koupě auta od známého jeho známého, který slíbí dovezení nějaké pěkné a levné ojetiny ze zahraničí, nemusí být vždy tou nejspolehlivější investicí. Upřednostňujte prodejce, kteří vozidlo přímo vlastní a nejsou pouhými zprostředkovateli prodeje. Pokud se rozhodnete pro koupi přes bazar, vyberte si raději ty velké a prověřené.“