Část Pražského okruhu neleží ani v Praze ani mimo ni. Podle vládního nařízení tam nikdo nesmí jet

Od pondělí 1. března je v Česku vládním nařízením přísně regulovaný pohyb lidí, nemohou kromě výjimek opouštět své okresy. Situace s sebou přinesla celou řadu problémů a paradoxů, na které si nyní musí dát pozor každý, kdo chce protikoronavirové restrikce spořádaně dodržovat.

Zajímavý zádrhel nastal v Praze. Ačkoliv se komunikace spojující Průhonice s letištěm nazývá Pražský okruh, není podle dopravního značení v Praze. Patrné je to například na úseku mezi Cholupicemi a právě Průhonicemi, kde se nachází okruh v okresech Praha-Východ a Praha-Západ. Ještě větší problém ale vznikl na území hlavního města. Ačkoliv jím komunikace prochází, není paradoxně podle značek jeho součástí.

Řidiči z Prahy, kteří se orientují dopravními značkami, tedy nesmějí podle nového vládního nařízení okruh využít ani při cestě mezi jednotlivými městskými částmi, protože by vyjeli mimo město. Například lidé z Barrandova si nemohou zkrátit cestu na Zličín, ale musí jet přes centrum. Na úsek fyzicky umístěný v Praze ale nesmí ani obyvatelé okresu Praha-Východ, protože by při nájezdu na něj opustili svůj okres. Na část okruhu mezi odbočkou na Evropskou u letiště a Cholupicemi je tak z pohledu dopravního značení zakázán vjezd všem. Tedy pokud se na ně nevztahuje výjimka.

Fakt, že je Pražský okruh z pohledu silničního zákona mimo Prahu, dokládají nejen značky konec obce na nájezdech k danému úseku, ale i to, že 1. března rozložila policie svoje pražská kontrolní stanoviště až za sjezdy z okruhu směrem do města. Redaktor Autosalon.tv viděl check-pointy mužů zákona v ulici K Barrandovu i v Poncarově, které slouží právě k přivádění vozů do města.

Stejně bizarní je situace i na Šterboholské radiále, tedy pokračování Jižní spojky. Ačkoliv fyzicky leží v Praze, téměř celá v ní podle dopravních značek není. Pokud by tedy řidiči chtěli jezdit striktně podle nich, nesmí využít úsek mezi Štěrhoboly a Černým mostem. Po cestě totiž potkají značku konec obce. Podobný problém je i s ulicí Brněnská, tedy přípojkou D1, kudy nelze jet z centra třeba na Šeberov.

Proč jsou Pražský okruh, Jižní spojka nebo Brněnská značkami mimo Prahu, ačkoliv v Praze fyzicky leží? Odpověď lze částečně hledat v zákoně, který stanoví maximální povolenou rychlost v obci na 50 km/h. Umožňuje ji zvýšit značkou až o 30 km/h, tedy maximálně na 80 km/h. To je i případ silnice pro motorová vozidla ve městě. Rychleji už ale ve městě jet nejde.

Jakmile je tedy potřeba, aby řidiči jeli po silnici ještě svižněji, musí být nejdříve ukončena obec. Na Pražském okruhu se dá jezdit až 130 km/h, na Šterboholské radiále je povoleno ve vybraných úsecích 100 km/h a na Brněnské také 100 km/h. To pomáhá řidičům rozjet se na dálniční rychlost.

Je pravda, že vládní nařízení hovoří o katastrech. Na druhou stranu se řidiči, kteří jsou nejčastěji kontrolovanou skupinou, orientují prakticky výhradně podle dopravních značek. Jde tedy o spornou záležitost. Autosalon.tv proto oslovil ministerstvo dopravy. To vnímá celou situaci poměrně jasně: "Rozhodující pro posouzení vládních nařízení je katastrální území, nikoli označení na pozemní komunikaci," řekl Autosalonu.tv mluvčí ministerstva František Jemelka. Řidič tak musí během cesty vždy vědět, v jakém katastru se nachází.