Reklama
Retro

Poklady stodol a garáží: Multikára byla a je údernickým fantomem městských parků i továrních provozů

Legendární východoněmecké vozítko pro jeden a tisíc užitkových účelů je geniálním originálem
Zdroj: Tiskový servis Multicar

V rubrice Poklady stodol a garáží se často věnujeme vozidlům, které byly pro zákazníky spíše trestem než pomocníkem, ale nic jiného prostě nebylo. Nemělo by se však zapomínat ani na skutečně šikovné hrdiny všedních dnů. Jako třeba nesmrtelný Multicar čili multikára. Ona zkratka bude vždy znít delikátně a přitom všeříkajícně, podobně jako praktikábl, železobeton nebo hajzlbába.

Pramatka IFA

Jelikož ale víme, jak to s proslulými názvy chodí, ani Multikára nebyla vždy Multikárou. Pokud bychom se chtěli prohrabat až někam k prvopočátkům její existence, zašli bychom v archivech až do poválečných dob, kdy na povel sovětských vojenských složek vznikl ve východním Německu sdružený strojírenský podnik IFA, neboli Industrieverband Fahrzeugbau. Ach, ta krásná libozvučná němčina.

Podnik IFA možná znáte jako stvořitele těch nekonvenčně tvarovaných velkých nákladních aut Garant, Robur či právě IFA. Kromě producenta náklaďáků to však bylo sdružení, které stálo i za dalšími známými vozidly z NDR, jakými byli Wartburg, Trabant Barkas. Škoda, že si na inovace v průběhu desítek let výroby ve Východním Německu moc nepotrpěli.

Kromě nich zde byl i podnik, který vznikl ještě v roce 1920 a vyráběl spíše návěsy a zemědělské mašiny. Ve Waltershausenu, v srdci Německa, ho založil jistý Arthur Ade a nazval ho ADE-Werke. Samozřejmě, po čtyřicátém šestém zasáhla i tuto firmičku znárodňovací mašinérie a změnila svůj název na Gerätebau Waltershausen (Výroba zařízení Waltershausen), později na VEB Fahrzeugwerk Waltershausen, protože víme, že co v socialismu nemělo zkratku, zkrátka nebylo. A VEB u nás bylo něco jako zkratka N.P.
Reklama

Stand-up komedie

Zřetelný základ Multikáry bychom našli už v padesátých letech, kdy se inženýři z Walterhausenu rozhodli implementovat dieselový motor do elektrické přepravní plošiny s označením EK 2002. Tedy motor. Agregát měl jeden válec a výkon 4,1 kilowattu, což však naprosto stačilo na přejmenování autíčka na Dieselkarre DK2002.

Prakticky se jednalo o několik posvařovaných funkčních komponentů bez kapotáže. Nastiňuje však základ, ze kterého Multikára vznikla, co je a čím navždy, ještě dávno po smrti každého z nás, zůstane: pojízdnou plošinou na naftu. A to doslova. DK2002 proto nemá ani kabinu, jen plošinu pro jednu osobu, která se stojící dívá dopředu a pomocí pohybu dvou páček manévruje někde mezi životem a smrtí. 

O málo lépe na tom byl inovovaný model. Vpředu se vlastně nic nezměnilo, jen sklápěč byl nově i trojstranný, tu a tam se jako bonus objevilo trochu jiné technické řešení a vznikla modernizovaná verze Dieselkarre DK2003, která se ve Waltershausenu začala vyrábět až v roce 1957.

První svého jména

Dalším vývojovým stupněm byla Dieselkarre DK2004, která konečně trochu myslela také na obsluhu. Nově se z Dieselkarre stala oblá mašinka s jedněmi dveřmi vpředu, což bylo v padesátých letech v Německu oblíbeným řešením - viz třeba BMW Isetta.

Prvním zástupcem později proslulé značky se ale stal až Multicar M21, který vznikl v roce 1959 pouhým přejmenováním původního DK 4. Vozík s rozvorem náprav 1640 mm a celkovou délkou do 3220 mm dosahoval maximální rychlosti 15 km/h, jeho nosnost však mohla být až kolem 2000 kg.

Revolucí se ale stal až Multicar M22, který svým vzhledem připomíná některá letištní vozidla, zejména typické poloviční kamiony se schůdky. M22 byla revoluční už jen v tom, že konečně něco alespoň připomínala! Bylo to možné kvůli jedné maličkosti – kabině, kterou tento model konečně obdržel. Sice jen pro jednoho člověka, ale bylo zde normální sedátko, pedály a volant.

Pod kapotou navíc pracovalo dvojnásobné množství válců než dříve, tedy hned dva! Celkem měly objem 0,8 litru a výkon 9,56 kilowattů, od roku 1970 až 11 kilowattů. Rozvor náprav byl stále miniaturních 1700 milimetrů, ale nosnost 1700 kilogramů těžší kabinou příliš neutrpěla. S touto multikárou se už dalo i lépe pracovat, jelikož měla čtyřstupňovou převodovku a maximální rychlost až 23 km/h. Vyrobilo se jich více než 40 000 kusů, protože to byl první vůz značky, který se dal reálně využít i mimo vnitropodnikovou dopravu, když s ním zákazníci vyjížděli na vzdáleností krátké, ale časově náročné meziměstské trasy.

Stará známá

Na M22 plynule navázal model M24, který už si někteří z vás mohou živě pamatovat. A pokud byla M22 jakýmsi mezitypem mezi podnikovým vozítkem a skutečným nákladním autem, M24 už byla náklaďákem se vším - její naftový čtyřválec měl objem dva litry a výkon 33 kilowattů.

M24 se představila na mezinárodním strojírenském veletrhu v Lipsku v roce 1974 a se svou nosností šílených 2480 kilogramů se stala fenoménem své doby. Rozvor narostl na 1950 milimetrů a mohli jste s ní uhánět pěkných 50 kilometrů za hodinu, a to až ve čtrnácti různých karosářských variantách.

Jejím nástupcem se už stala ona legenda, podle které známe jméno Multikára. Multicar M25 přišla v roce 1978 jako moderznizace modelu M24 a neodešla z našich srdcí dosud. Jasně, své předpoklady v tom sehrála hlavně skutečně působivá užitná kapacita a variabilita těchto maličkých pracantů, ale velký díl zde má i její legendární design s bohatě prosklenou kabinou, velkým čelním sklem a dvěma světlomety, které v každém živém stvoření vzbuzovaly minimálně srdečný soucit.
Zdroj: Tiskový servis Multicar
Zdroj: Tiskový servis Multicar

Nesmrtelná teta

Mezi lety 1978 a 1992 vyrobil východoněmecký podnik přes 100 000 vozů a stal se tak celoevropsky jedinečně úspěšným modelem svého druhu. Měl k tomu několik hned pádných důvodů. Kromě užitečné nosnosti (nyní někde v okolí 2300 kilogramů) to byla například i pěkná dynamika 2,2litrového naftového čtyřválce o výkonu 34 kilowattů, který v jistých verzích dostal i pohon všech čtyř kol.

Ba co víc, pod kapotu se časem dostala i stará, nezničitelná volkswagenovská 1,9 D o výkonu 40 kilowattů. Taková Multikára uměla až 60 kilometrů za hodinu. Dalším důvodem bylo nekonečné množství verzí autíčka. Začínalo na 1970-milimetrovém rozvoru, pokračovalo sympatickým 2100-milimetrovým a končilo verzí M 25.1 AL s rozvorem 2675 milimetrů.

Režim nerežim

Multikára dělala svou práci tak dobře, že jako jediný z podniků IFA přežila i pád režimu. V roce 1992 přišel modernizovaný model M26, který se udržel v sériové výrobě až do roku 2010. Z Multikáry se mezitím stal silák. Vznětový čtyřválec vlastní výroby nebo Volkswagenu nahradil konečně turbodiesel o objemu 2,8 litru, který dodalo italské Iveco. Taková Multikára dosahovala výkonu až 78 kilowattů a rozhodně nešlo o žádného prcka. Multicar totiž jako jeden z mála postsocialistických podniků pochopil, že má-li se zachovat, musí nabízet velké množství různých variant, které ocení zákazníci po celé Evropě.

V našich parcích, na stavbách a v dalších "hrubých" provozech jsou u nás ale stále hojně k vidění zelené M25. Však si také stále drží cenu - ani třicetiletou funkční multikáru pod 50 000 Kč nekoupíte!
Reklama

Diskuze

Wittig - 27.11.2021 09:42:19
Před revolucí a pak až do rozpadu podniku IPS jsme práci měli multikaru s korbou a se žebříkem.elektrikáři.
trapáci ubozí - 27.11.2021 11:45:17
To by nebyl článek od vás neumětelů,kdyby jste si neodpustili ironický opovržlivý tón,duševní mrzáci.Multikáru mám,je jí 45 let a bude jezdit ještě dalších 50,pokud ji do ruky nedostane tupé hovado vašeho typu,je to jednoduchý,nesmrtelný stroj.

Některá ještě jezdí, jiná už shnila. Vyznáte se v legendárních autech z 90. let? Zkuste kvíz

V té době to pro mnohé z nás byla auta snů. Dnes se na ně vesměs zapomnělo. Nebo ne?
21.11.2021 08:36
|
5
Reklama

Poklady stodol a garáží: Unikátní Tatra 613 kupé existuje v jediném kusu, sedačky z ní uzmul Husák

Překrásný dvoudveřový vůz s designem od studia Vignale po mnoha peripetiích opět jezdí
06.11.2021 08:13
|
9

Kolik let byli Škodováci bez kombi a jak lili hliník? Vyzkoušejte si, co opravdu víte o škodovkách

Hodně přes sto let trvající historie české značky je nekonečnou studnicí zajímavostí
17.10.2021 18:45
|
4

Poklady stodol a garáží: Škoda 935 Dynamic byla Tatrou 87 z Mladé Boleslavi. Doba jí však nepřála

Aerodynamický i technický skvost vznikl v jediném exempláři, který má dnes astronomickou hodnotu
22.01.2022 08:30
|
7

Poklady stodol a garáží: Horský autobus Karosa T 500 HB byl originální, ale ne moc povedený

První český autobus se samonosnou karoserií upadl brzy v zapomnění, přežilo jen pár kousků
15.01.2022 08:47
|
24
Reklama

Němci měřili dojezd elektromobilů na dálnici. Některé ujely o stovky kilometrů méně, než slibují

Průzkum mezi 12 auty do zásuvky potvrdil známou skutečnost o vlivu rychlosti na vybíjení baterií
11.01.2022 07:30
|
22

Nešrotujte svého věrného přítele. Možná v něm máte poklad s rostoucí hodnotou

Některé donedávna takřka bezcenné modely rostou na ceně. Nemáte je náhodou před domem?
08.01.2022 08:22
|
12
Reklama
Autosalon TV