Reklama
Retro

Poklad stodol a garáží: Ukrajinská Tavrija bývala v 90. letech nejlevnějším autem na českém trhu

Z východu k nám neputovaly jen Žigulíky, Samary a armády. Ukrajinský stroj měl svá pozitiva
Zdroj: Tiskový servis AvtoVAZ

Jestli byl sovětský průmysl něčím typický, pak určitě tím, že mu nikdy nezbývalo moc kapacity na to, zabývat se něčím jako je design svých výrobků. U prvních VAZů se to vyřešilo licencí, jindy se ale jednoduše kopírovalo nebo přinejmenším inspirovalo. Nejen zlí jazykové tvrdí, že legendární nadzvukové letadlo Tu-144 je nápadně podobné stroji Concorde, že raketoplán Buran je téměř k nerozeznání od amerického Space shuttle, nebo že linie karoserie Moskviče Aleko mají blízko k někdejším vozům Simca/Talbot. Když se podíváte na ukrajinskou továrnu ZAZ, zjistíte, že Zaporožec byl skoro k nerozeznání od NSU Prinz a inspirace odjinud byla minimálně zkraje patrná i na Tavriji, jeho nástupkyni. K nám se vozila v první polovině 90. let.

Nadějná Perspektiva

Prvním plodem vývoje ukrajinské automobilky ZAZ (Zaporožskij Avtomobilnyj Zavod) byl známý ZAZ 966/968, čili zmiňovaný, ale k nám nikdy nedovážený Zaporožec. Tato kopie německého NSU Prinz se stejně jako její předobraz spoléhala na síly vzduchem chlazeného čtyřválce umístěného vzadu. Jakkoliv se prvním sovětským sériovým modelem s motorem v vpředu a pohonem předních kol stala později Samary, nemuselo to tak vůbec být.

Už v roce 1970 totiž začali na Ukrajině vyvíjet modernějšího, vodou chlazeného, nástupce Zaporožce s motorem vpředu a pohonem přední nápravy. Vývoj na Zaporoží probíhal pod vedením Vladimíra Stešenka a dostal jméno Perspektiva. Bohužel, nikdo ještě nevěděl, jaká perspektiva to bude. Zpočátku šlo všechno docela dobře. První prototypy jezdily po Krymu s malými čtyřválci o objemu 0,9 litru a výkonu 29 kilowattů celkem svižně, autíčko dokonce postupně dostávalo modernější a konkrétnější obraz.

Kromě třídveřového hatchbacku se souběžně pracovalo i na malém sedanu a pár dalších užitkových variantách. Zlom ve vývoji nastal až v polovině sedmdesátých let. Tehdy se do hry přimíchala Lada (tedy AvtoVAZ) a společně vyvinuli docela pěkné, šikovné a lehoučké auto, které se poněkud podobalo prvnímu Ford Fiesta či britskému Vauxhallu Cavalier. To ale současně znamenalo, že podle jakýchkoliv kritérií bylo moderní. Bavíme se o letech 1976 až 1978, kdy nic podobného po našich silnicích ještě nejezdilo.

Plán byl následující: vozidlo testovat ještě do roku 1981, kdy se spustí jeho výroba. A pak hurá do fabriky! Jenže se událo se totiž něco, co se umí udát jen v nelogických v centralizovaných ekonomikách a totalitě - projekt dostal stopku, protože prvním předopohonovým automobilem ze Sovětského svazu musela být přece Lada Samara. S Tavrijí se tedy čekalo ještě nekonečných pět let, během nichž se na projektu Perspektiva změnilo ještě pár detailů. Například design přední části. Před zahájením sériové produkce se vzhledem k všeobecnému nedostatku všeho samozřejmě musel změnit k horšímu.
Reklama

Konečně do výroby

Psal se tedy rok 1986, když z výrobních linek sjely první kusy Tavrijí, která dostala své jméno po řeckém názvu poloostrova Krym. Těch kusů bylo konkrétně šest. Oproti téměř dekádu starému prototypu se nezměnil jen design, ale také technika. Vpředu pracoval čtyřválec o objemu 1091 kubických centimetrů, který stačil na fakt důstojných 38 kilowattů.

Důstojných nejen proto, že Tavria vážila jen něco přes 700 kilogramů, ale také proto, že používal moderní rozvod ventilů OHC, kterým dokonce kroutil ozubený řemen. Použité materiály odpovídaly své době - blok byl litinový a hlava hliníková, klikový hřídel byl uložen na pětkrát a ne na třikrát jako u škodovek. Newtonmetrů bylo sice jen 78, tomu však zcela odpovídalo krátké zpřevodování pěti(!)stupňového manuálu. Navíc takto vybavená Tavria dokázala letět rychlostí až 140 km/h!

Socialistická realita

Absolutní nutností socialistických vozů byl robustní podvozek, který byl někdy nucen pochopit, že sice sice skončila, ale vy ještě nejste v cíli. Jiná volba než McPherson vpředu s vlečenou nápravou s torzní příčkou vzadu zde nedávala smysl, podobně jako bubnové brzdy vzadu a kotoučové vpředu.

U brzd se ještě trochu pozastavíme. Zčásti proto, že jejich brzdný účinek by se dal rovnat protivětru, zčásti i proto, že na to měly všechny technické předpoklady. Na rozdíl od standardních kotoučových brzd, ty na Tavrii neobepínaly kotouč zvenčí, ale zevnitř, což si zase vynutilo vývoj speciálního uchycení předních kol. Takové řešení zvolili Ukrajinci ze stejného důvodu jako dali Rumuni konkurenčnímu Oltcitu brzdy k převodovce: nízká neodpružená hmotnost a z toho vycházející dobré jízdní vlastnosti.

Řeknete si, vždyť to je super inovativní nápad! Zkuste ale dnes najít člověka, který vám dnes na takovém disku přezuje gumy. Asi tušíte odpověď. Nebezpečný potenciál ještě zvyšuje skutečnost, že brzdy i kolo drží tytéž šrouby, ke kterým je snadný přístup zvenčí.

Nesovětsky úsporné auto

Technologických inovací bylo na Tavriji několik, i když ne všechny byly tak originální, jako atletické uchycení předních kol. Existuje jistý předpoklad, že kvůli množství západních aut, která Sověti nakoupili při vývoji Lady Samara, se několik okopírovaných nápadů ukázalo i na Tavriji. Například sloupek řízení či konstrukce sedadel nápadně připomíná dobový Volkswagen Polo, přední část se zjevně inspirovala tehdy masivně populárním Peugeotem 205.

Co se Ukrajincům kupodivu nepodařilo okopírovat od svých socialistických sourozenců, byly relativně vysoké provozní náklady. Spotřeba Tavrije se pohybovala od 4,6 do 6 litrů paliva na stovku, což je skvělé i dnes. Obzvlášť poté, co si připomeneme, že její 1,1-litrový benzinový motor plnil karburátor a nikoli přímé vstřikování.

Tavria byla i docela praktická. Tedy, rozhodně mnohem praktičtější, než Zaporožec. Dostala sice vysokou nakládací hranu, ale i hranatý zavazadlový prostor o objemu 252 litrů. To není vůbec špatné na auto, které má 3,71 metru na délku a na šířku jen něco málo přes metr padesát.

Později se pod kapotu nastěhovaly i jiné motory - například menší, 0,9-litrový motor od Fiatu či dokonce 1,3-litrová jednotka z Lady Samara. Tavria žila zdánlivě ve stínu svých slavnějších sourozenců, ale ve skutečnosti to až tak marné nebylo. Důkazem jsou i prodejní čísla, které začaly raketově stoupat paradoxně až po pádu SSSR v roce 1991.

To znamená, že v roce 1990 se Tavrií vyrobilo téměř 30 000 kusů a v dalším dokonce téměř 42 000. Čísla stoupala až do roku 1994, kdy se jich ročně vyrobilo až 64 tisíc. 
Reklama

Proti zdi

V polovině 90. let šly ale prodeje Tavrijí rapidně dolů a rozhodně jim nepomáhala ani čím dál horší kvalita výroby, přičemž nejpřesnější popis přísluší větě "padaly z ní věci". Stejně jako u Škody,  Yuga, Oltcitu či FSO, se ale i na Ukrajině v příhodný moment objevili zástupci divoce se rozrůstajícího jihokorejského koncernu Daewoo a celý ZAZ koupili.

Výsledkem byla masivní modernizace Tavrijí, která dostala název Tavria Nova a nikdo tehdy netušil, že se zejména díky ní udrží ve výrobě až do roku 2011. Hatchback se dočkal posílené karosérie. Byla tu i nová palubní deska, která sice jako nová nevypadala, ale určitě byla lepší než ta předchozí. Zevně se toho sice mnoho nezměnilo, byly zde však dotyky funkční elegance jako například třetí brzdové světlo.
Nastoupil také sedan Slavuta, který převzal funkci praktického modelu. Tedy, on to úplně nebyl sedan spíše velmi hranatý liftback se zavazadlovým prostorem o objemu 300 litrů.

V roce 2001 ale pro změnu zkrachovalo Daewoo a tak se ZAZ dostal zpět do domácích rukou. V Záporoží pokračovali ve výrobě Novy a Slavuty plus jihorejského pohrobka jménem Lanos, známého i u nás. Mimochodem, někdy tehdy se Tavrija Nova rozjela proti zdi v bezpečnostních testech ARCAP ruského motoristického časopisu Autorevju a nebyl to věru hezký pohled. V testech nezískala ani jednu hvězdičku...   
Zdroj: soukromý archiv autora

Nejlevnější na trhu

Jak už jsme napsali výše, největší prodejní úspěchy zaznamenala Tavrija až po pádu komunistických režimů a to především do doby, než začaly naše i východnější silnice zaplavovat ojetiny ze Západu. Přispěla k tomu i slušná prodejní bilance na českém trhu, kdy se k nám prostřednictvím firmy Tusakko z Mladé Boleslavi dovezlo (a prodalo) začátkem 90. let na 1500 ukrajinských samochodů.

Tavrie u nás stály v roce 1993 opravdu lidových 104 500 korun, levnější nové auto tehdy koupit nešlo. Příšerná nespolehlivost jednoduché techniky byla však hlavní příčinou toho, že český dealer své aktivity v roce 1994 ukončil. Karoserie byly otřesně slícované a rychle je sžírala koroze, do aut zatékalo, majitele trápily drobné závady prakticky neustále, hlavně na elektrické soustavě. Odbyt spadl na minimum a ceny naopak vzrůstaly až na 140 tisíc korun. Dnes na českých silnicích na nezaěnitelný hatchback prakticky nenarazíte, existují jen jednotky funkčních kusů. Zato na Ukrajině, kterou autor letos navštívil se zejména praktičtějších Slavut dosud prohání tisíce.
Reklama

Diskuze

PICHAV - 09.10.2021 21:54:47
CO TO MA ZA TU ESPEZETKU ???? 6-12.... ???? MUSLIM ZE TO JE DOPORUCENE MNOZSTVI VODEK !!!! PRED JIZDOU !!!!! V CR BY SE TO MUSELO PREPOCITAT NA PIVA !!!! PRO STEJNE MNOZSTVI ALKA !!!!! A POTOM JE PEKNA KAZDA KARA I ZENSKA !!!! A I TA STARA
Adam - 10.10.2021 07:48:12
Soused si Tavrii pořídil začátkem 90.let, auto vzbuzovalo v ulici takový zájem, obdiv lidí a srovnávání s Favoritem, že mu ho jednoho večera někdo ukradlo. Ano i taková auta se kradla.

Lada Samara předběhla Škodu Favorit, s jejím vývojem pomáhalo Porsche. S wankelem jela přes 200 km/h

První ruské auto s předním pohonem nebylo špatné. Zmíralo ale na humpolácké zpracování a korozi
28.02.2021 18:55
|
8
Reklama

Poklady stodol a garáží: Moskvič 412 alias Leninovy sáně měl motor jako BMW, ale stál méně než Lada

Ruská auta nebyly jenom VAZy a GAZy. Levnější, ale zajímavou alternativu představovaly vozy z MZMA
05.12.2020 09:06
|
45
Reklama

Poklady českých stodol a garáží: třímetrový minivůz Fiat 126p Maluch vozil za socialismu celé rodiny

Konstrukčně geniální autíčko bojovalo s poruchovostí. Zachovalé se dnes prodává i za 50 000 Kč
14.06.2020 08:08
|
6

Poklady českých stodol a garáží: zachovalý VAZ 2101 neboli Žigulík lze prodat až za sto tisíc korun

Největší ruský automobilový úspěch se vyráběl desítky let. Dnes se stává zajímavým veteránem
07.04.2020 20:00
|
5

VÍKENDOVÝ KVÍZ: Jak dobře se vyznáte v socialistických autech a motorismu za ČSSR vůbec?

Při oblíbených hospodských vzpomínáních se často mísí pojmy s dojmy. Otestujte si svoji paměť
03.10.2021 08:45
|
13

Triumph Bonneville Bobber: charakterní exot, který je překvapivě univerzálním strojem na každý den

Anglický klasik očesaný o vše nepotřebné je motorkou do vitríny i na dlouhé výlety
29.09.2021 17:10
|
0
Reklama

Návrat sportovní malorážky: Aprilia Tuono 125 dá ty správné základy každému začínajícímu silničáři

S více jak dvacetiletým zpožděním se mi splnil vlhký teenagerovský sen o lehkém italském stroji
26.09.2021 19:32
|
0

Kvalita silnic ve světě: Česko je v na evropském chvostě, lepší cesty mají na Slovensku i v Albánii

Starý známý fakt došel v rámci průzkumu světového ekonomického fóra oficiálního potvrzení
24.09.2021 18:34
|
5
Reklama
Autosalon TV