Reklama
Ojetiny

Roli levného druhého auta do rodiny nemusí hrát jen ojetá Škoda Citigo. Známe dva výhodnější prcky

To, co umí mladoboleslavský minivůz, zvládnou levněji zánovní bazarový Korejec i Italka

Hyundai i10 II (2013 - 2019)

Zdroj: Hyundai

Hyundia i10 vždy bodoval u soukromé klientely. Jeho sourozencem je Kia Picanto a z výrobních pásů ve své druhé generaci sjížděl od konce roku 2013. Model i10 se od ostatních podobně velkých konkurentů odlišoval bohatou výbavou, ve které nechyběla například vyhřívaná sedadla, vyhřívaný volant, automatická klimatizace, palubní počítač či navigace, což byly prvky ve třídě miniaut nevídané. Hyundai i10 se mohl chlubit takovou specialitkou, jako jsou nastavitelné opěrky hlavy (výška i sklon) nebo kotoučovými brzdami na všech kolech. Kromě plnohodnotné bezpečnostní výbavy nechybí otáčkoměr, posilovač řízení, centrální zamykání nebo regulovatelný jas přístrojové kapličky.

Skvěle si i10 vede v oblasti prostornosti kabiny, kde si sám za sebe sedne 180 cm vysoký jedinec bez sebemenšího problému. Slušná je i variabilita vozu, když po sklopení zadních sedadel vytvoříte ze standardních 252 litrů objemu fantastických 1 046 litrů.

Rozšířený tříválec nebo vzácný čtyřválec

Většinu nabízených i10 v inzerci pohání benzínový litrový tříválec CVVT z rodiny Kappa II, který poskytuje výkon 49 kW a 95 Nm točivého momentu. Dobrou zprávou je, že na lehký vůz tříválec bohatě stačí a po stránce spolehlivosti patří k tomu nejlepšímu. Špatné to není ani s odhlučněním a spotřebou paliva, když lze dlouhodobě jezdit za 5 l/100 km v případě manuální pětistupňové převodovky, resp. za 6 l/100 km v případě čtyřstupňového hydroměničového automatu.

Čtyřválcová dvanáctistovka CVVT s výkonem 64 kW a 121 Nm točivého momentu je naprosto ideální volbou. Motor známý z větší i20 jede mnohem lépe a daleko více se hodí na delší převody.

Automatické převodovky se vůbec nemusíte bát. Je spolehlivá a například stav převodového oleje lze jednoduše zkontrolovat pomocí měrky.

Obě pohonné jednotky mají rozvody řešeny řetězem, který se za běžných okolností nemění. Motorový olej se mění po 20 000 km nebo jednom roce.
Reklama

Spolehlivý všeuměl

Hyundai i10 nemívá v bazarech mnoho najeto a většinou ho jejich majitelé i poctivě servisovali. Jediné, co může nového majitele překvapit, je předčasná výměna spojky ve spojení s tříválcem (klidně už po 80 000 km). Oprava přijde na zhruba dvanáct tisíc korun.

Model i10 netrápí koroze a má i kvalitní výfuk, který po osmi letech provozu vypadá stále jako nový. Po stotisícové porci se mohou objevit vůle na přední nápravě, většinou se jedná o tyčky stabilizátoru nebo čepy (u obou položek se při výměně vejdete do tisícovky za kus).

Servisní prohlídky nepřekračují zvyklosti třídy. Podobná situace je i u originálních náhradních dílů, ty se kromě několika drobností drží v průměru (elektrický posilovač řízení přijde na astronomických čtyřicet tisíc korun, kompresor klimatizace pak na třicet tisíc). Oba uvedené příklady však podle zkušeností servisů nebylo zatím nutné u žádného vozu měnit.

Fiat Panda III. (2011 - 2021)

Zdroj: Fiat

Ač je Panda malinká, je plnohodnotným vozem. Převeze čtyři dospělé a nějaké to zavazadlo. Hranatá karoserie je totiž prostornější, než si myslíte. Může za to jeji krabicový tvar a autobusový posez v sedadlech.

Panda je jedno z mála malých aut, které mohlo mít pohon všech kol, přičemž dlouhodobě patří mezi nejdostupnější čtyřkolky na českém trhu. Pohon všech kol je řešen elektronicky ovládanou mezinápravovou spojkou prodávaná pod označením Cross. Provedení City Cross s terénním vzhledem se pak spoléhalo pouze na pohon předních kol.

Pestrý výběr, chcete dvou-, tří- nebo čtyřválec?

Pandu mohl pohánět benzínový čtyřválec 1.2 Fire, dvouválec TwinAir, mildhybridní tříválec (od 2020) nebo vznětový čtyřválec Multijet (do 2018). Zážehový čtyřválec uměl jezdit s tovární přestavbou také na LPG a dvouválec na CNG.

Čtyřválec 1.2 z řady Fire poskytuje dostatečný výkon 51 kW a 102 Nm točivého momentu. Většina bazarových pand je vybavena právě tímto agregátem. Je dostatečně pružný, tichý, příjemně úsporný a hlavně spolehlivý.

Také můžete narazit na dvouválec 0.9 TwinAir, který není sice špatnou volbou, jen si je potřeba zvyknout na jeho nezaměnitelný zvuk a jiný způsob jízdy. Dvouválec oslní čiperností, přece jen poměrně lehkému vozu poskytoval až 66 kW a 145 Nm točivého momentu. Panda s ním v reálu lítá jako divá. Dvouválec můžeme považovat za spolehlivý, tedy za předpokladu včasné výměny motorového oleje.

Další motorizací mohla být dieselová jednotka 1.3 Multijet, která nemá v internetových diskuzích příliš dobrou pověst. V reálu verze Euro 5 (od roku 2016 dokonce Euro 6) fungují naprosto bezproblémově. Bohužel Pandu malý diesel poháněl jen do roku 2018, kdy přišel jeho konec.
Reklama

Léty prověřená spolehlivost

U benzínové dvanáctistovky je nutné po pěti letech nebo 100 000 kilometrech měnit rozvody poháněné ozubeným řemenem. Po 60 000 km se kontrolují ventilové vůle. Benzínový dvouválec a diesel mají rozvody poháněné řetězem a ventilové vůle se vymezují hydraulicky.

Karoserie Pandy je odolná vůči korozi a v praxi můžete narazit pouze na urezlé přední držáky výfuku (za necelé tři stovky) nebo reznoucí olejové vany benzínové dvanáctistovky za šest tisíc korun. Objevit se můžou problémy se servořízením (zoxidované ukostření elektroinstalace), nefunkční klimatizace nebo vadný termostat topení.

Nevýhodou jinak spolehlivé Pandy je fakt, že jich v českých bazarech a na inzertních serverech není dostatek a jejich ceny tím pádem nejsou zrovna nízké, byť se pod úroveň stejně staré Škody Citigo dostávají. Pokud tedy o zánovním kusu od Fiatu uvažujete, zvažte, zda to nezkusit v zahraničí, nebo jestli se nevyplatí koupit úplně nový vůz. Ale samozřejmě záleží na prioritách. Nové Pandy plnící Euro 6d-Temp není možné dovybavit tažným zařízením.
Reklama
Autosalon TV