Reklama
Ojetiny

Prostorné ojetiny za sto tisíc korun i méně. Vyhledali jsme tři překvapivé tipy pro české rodiny

Omezený rozpočet, nevelké vnější rozměry a zároveň hodně místa? I taková auta se dají najít

Hyundai Matrix (2001-2010)

Zdroj: Huyndai Motors

Korejská automobilka ještě v loňském roce slavila úspěch s malým MPV ix20. Tomu však předcházel ještě propracovanější model Matrix, který nabídl mnohem více. Od lepšího výhledu z vozu a po promyšlenou variabilitu. Zadní sedadla se dala podélně posouvat v rozmezí dvaceti centimetrů a dokonce je šlo překlápět za opěradla předních sedadel. Tím se vykouzlil prostor téměř srovnatelný s malou dodávkou.
Reklama

Variabilita vykoupená nedostatky

U ojetých matrixů nebude rozhodně nového majitele trápit pokles ceny, ty totiž spadly na úplné dno. Velkou výhodou je pak absolutně nulový zájem zlodějů. 

Nutné je ovšem překousnout extravagantní a podle nás velmi ošklivou karoserii z dílen světoznámého studia Pininfarina, kabinu s šedými plasty nebo centrálně umístěnou přístrojovou kapličku.

Matrix může vyhovět všem, kteří ocení výhody zvýšené karoserie. Do vozu se díky vysoko položeným sedadlům snadno nastupuje. Nafouklá stavba karoserie zaručuje posádce dostatek prostoru. Cestující nebudou v žádném případě trpět, a to ani na zadních sedadlech.

Kabina se chlubí množstvím odkládacích míst – nechybí šuplík pod sedačkou předního spolujezdce, držáky nápojů nebo vyklápějící stolky vzadu.

Majitele nepotěší vyhřívání zadního skla, které lze zapnout jen společně s vyhříváním zpětných zrcátek. Nutné je počítat s tím, že zadní boční okénka nelze úplně stahovat a palubní hodiny se každý den minimálně o minutu zpozdí.

Řidičovo sedadlo nelze výškově nastavit a při delších cestách nedokáže poskytnout dostatečnou oporu zad. Boční vedení sedadel je spíše symbolické a nepotěší ani absence středové loketní opěrky.

Zavazadelník pojme 350 litrů zavazadel, sklopením zadních sedadel lze vykouzlit slušných 1 284 litrů.

Podivín s dobrým srdcem

Matrix stojí na zkrácené podlahové plošině Elantry, což kompenzuje o 20 centimetrů vyšší stavbou karoserie. Přední náprava je odolná a například čep u předních kol lze měnit samostatně. Podobně je na tom i zadní víceprvková náprava, u které lze samostatně seřídit geometrii. A právě víceprvkové zavěšení zadních kol zlepšuje jízdní vlastnosti.

Komfortně odladěný podvozek vyhoví klidným řidičům. Při snaze o rychlejších jízdu dochází k výrazným náklonům karoserie za doprovodu citelné nedotáčivosti. Žehlit nerovnosti a zdolávat rozbité cesty umí Matrix skvěle.

Pro úplnou spokojenost s korejským MPV je důležité vybrat správné srdce. O pohon se může starat zcela jednoduchá čtyřválcová zážehová šestnáctistovka, které k bezproblémovému provozu stačí včasná výměna motorového oleje za předpokladu včasné výměny rozvodů. Dlouhodobě lze jezdit do sedmi litrů na sto kilometrů.

Na silnější osmnáctistovku člověk skoro nenarazí, daleko častěji potkáte dvě vznětové patnáctistovky CRDi. A tady pozor! První tři roky produkovaný tříválec o výkonu 60 kW moc nejede a není příliš úsporný. Je velmi hlučný a žádá si pravidelné výměny rozvodového řemene. Navíc ho provází netěsnosti vstřikovacího čerpadla nebo poruchy ovládání turbodmychadla, ventilu EGR či samotných vstřikovačů.

Modernější čtyřválec se pod kapotou Matrixu objevil v roce 2005 a je pravým opakem tříválce. Má vybrané chování, lépe táhne a po stránce spolehlivosti si nic nezadá s evropskými konkurenty. Rozvody jsou řešeny pomocí bezúdržbového řetězu a první větší investice se objevují až kolem 150 000 km.

Ceny originálních náhradních dílů nejsou zrovna nízké, ale dost věcí lze sehnat v druhovýrobě. U benzínových motorů se rozvodový řemen mění nejpozději po 90 000 km nebo 6 letech provozu. Zároveň s ním je nutné vyměnit i palivový filtr.

U vznětových tříválců se řemen mění po 120 000 km (při 90 000 km se provádí jeho kontrola). Palivový filtr se mění po 30 000 km z důvodu ochrany vstřikovačů. U benzínových agregátů je potřeba dodržovat výměnu oleje po 10 000 km, u dieselu po 15 000 km.  

Hyundai Matrix je malé prosklené MPV, ve kterém si budete připadat jako ve vitríně, v praxi ale dokáže poskytnout za dané peníze nevídanou variabilitu a slušnou spolehlivost. Proto si ho klidně kupte, na parádu to nebude, ale s benzínovým motorem toho najezdí ještě hodně.
Reklama

Dacia Dokker/Lodgy (2012-2020)

Zdroj: Dacia

Rumunské automobilce Dacia se pod křídly Renaultu daří a nabídkou svých modelů se trefila do černého. Modely Dokker/Lodgy sice nedosáhly popularity Loganu MCV, Sandera či Dustera, s odstupem času jsou však schůdnou vstupenkou do kategorie vozů MPV.

Model Dokker má díky posuvným bočním dveřím a zadním křídlovým dveřím blíže k osobní dodávce, kdežto Lodgy bylo kombi křížené s MPV, které může mít za příplatek třetí řadu sedadel.
Reklama

Majitelé se jich nezbavují

Bazarových dacií je minimum, jejich majitelé nemají zatím příliš důvodů se jich zbavovat. V české nabídce jsou v nabídce pouhé desítky kusů, což je vzhledem k počtu prodaných aut málo. Doporučujeme sáhnout po vozech vybavených klimatizací, jinak hrozí, že se v proskleném voze v létě upečete.

Problémy může přichystat elektroinstalace, nepřesný měřič paliva v nádrži či vadný spínač světel. Klasiku u dacií pak představuje urezlý držák výfuku.

Nutné je počítat s tím, že při plném obsazení do kufru naložíte jen 207 litrů, v pětimístném uspořádání pak enormních 827 litrů. A to není všechno, obě řady sedadel je možné z vozu úplně vyjmout, čímž vykouzlíte využitelný objem 2,6 m3.

Nejmodernější motor je nejhorší

Diesel 1.5 dCi u robustnějšího Lodgy může dávat smysl za předpokladu, že s vozem plánujete jezdit delší trasy. Vznětový čtyřválec zaručuje potřebnou dynamiku, hezky táhne z nízkých otáček a nejezdí draze.

S benzínovou osmiventilovou šestnáctistovkou MPI nešlápnete vedle, nutné je ovšem ručně seřizovat ventilové vůle a každých 80 tisíc měnit rozvodový řemen. Lepší volbou je novější 1.6 SCe původem od Nissanu. Ten má odolnější řetěz, o litr nižší spotřebu paliva a v případě zájmu lze kombinovat s pohonem LPG.

Přeplňovaným dvanáctistovkám TCe se je lepší vyhnout obloukem, jsou extrémně problémové a řada bazarových ojetin už má měněný motor.

Motory původem od Renaultu mají rozvody poháněné řemenem, které se mění po pěti letech provozu  nebo 80 000 km (1.6 8V), resp. po šesti letech a 120 000 km (1.5 dCi). Výměna motorového oleje je předepsána po dlouhých 20 000 km, doporučujeme interval zkrátit na polovinu.
Reklama

Honda Jazz (2008-2015)

Zdroj: Honda

Čeští motoristé by s malou hondou možná jezdili rádi, bohužel jako nová stála tolik, co daleko větší modely. Jazz druhé generace je geniálně řešeným vozem, který dokáže nabídnout úžasnou variabilitu a vzhledem k vnějším rozměrům nepochopitelně prostornou kabinu.

Model Jazz díky tomu můžeme označit za jeden z nejlepších malých vozů vůbec. Nadchne prostorností i jízdními vlastnostmi. Navíc jej zdobí spolehlivost.
Reklama

Až na pár drobností vzor spolehlivosti

Jazzy prodávané na starém kontinentu mohly sjet z výrobních pásů hned ve třech lokalitách. Překvapivě nejméně vozů bylo vyrobených ve Velké Británii. Jazz může pocházet také přímo z Japonska nebo z výrobního závodu v Číně, přičemž hybridní verze nabízené od modernizace v roce 2011 pocházejí výhradně ze země vycházejícího slunce.

Jazz netrápí nic podstatného, přesto se objevuje koroze zadních brzdových kotoučů, po 150 tisících kilometrech opotřebovaná převodovka CVT projevující se kolísáním otáček motoru při jízdě ustálenou rychlostí nebo vadné vypínací ložisko spojky. Také může docháze k rychlejšímu opotřebení pneumatik přední nápravy. Problémy s airbagy Takata byly řešeny svolávací akcí.

Malý výběr spolehlivých jednotek

Jazz se vždy obešel bez dieselu, jelikož pod kapotou lehkého vozu nebyl potřeba. Benzinové agregáty odváděly svou práci znamenitě, a to při malých nárocích na palivo. Šestnáctiventilové čtyřválce (zejména pak čtrnáctistovka) působí jako politá živou vodou a jezdí maximálně za 5,5 l/100 km. 

Ve spojení s manuální převodovkou motory i-VTEC slouží bez komplikací (automatizovanému manuálu či variátorové převodovce CVT se raději vyhněte). Benzinový Jazz se nehodí na dálnice, motor se žene do otáček a zvyšující se hluk není příliš příjemný.

Honda Jazz je vybavena systémem hlídajícím servisní interval. Měsíc před vypršením intervalu řidiče upozorní. Maximální proběh mezi servisy činí 30 000 km, ale většinou si vůz o  servis řekne mnohem dříve.
Reklama
Reklama
Autosalon TV