Řízení Peugeotu Boxer má k jízdě s osobákem daleko. Na rozdíl od Partnera ho totiž nevyrábí Peugeot

Při testu skřínového Peugeotu Partner jsme se rozplývali nad tím, jak se tahle malá dodávka řídí jaké osobní auto a nabízí i podobný jízdní komfort. U většího sourozence Boxer je to všechno úplně, ale úplně jinak.

Kdo zná peugeoty a vleze za volant Boxera, tak má pocit, jako že vlezl k někomu jinému do bytu. Pokud testujete všechna možná auta, okamžitě poznáte, že jste u Fiatu. Boxer je totiž jen přebrandovaný Fiat Ducato. A italský výrobce si u svých užitkových aut zdaleka nepotrpí na to, abyste se v jejich kabině cítili jako za volantem osobáku.

Testovaný Boxer v základní verzi Access byl jedním z nejvíce spartánských aut, jaká jsem za poslední roky řídil. Chybělo rádio, volant byl z plastu, klimatizace pouze za tučný příplatek. Nějací bezpečnostní asistenti? Zapomeňte. S šestimetrovou krabicí musíte i couvat pěkně na oči. Žádné senzory, žádná kamera. Nějaké hlídání mrtvého úhlu nebo Front Assist, to je tady úplné sci-fi.

Nejvíc mě vyděsil noční pohled do zpětného zrcátka, ve kterém se odrážel obraz z okénka do nákladového prostoru. Ve zpětném zrcátku to vypadalo, že mě šílenou rychlostí dojíždějí auta za mnou, ve skutečnosti šlo o odraz aut protijedoucích. Měl jsem z toho málem hnědé slipy.

Spartánskou kabinu vynahradilo u boxera spoustu jiných kladů. První řadě to je gigantický nákladový prostor 13 metrů krychlových. Když jsem do něj naložil dvě horská kola, ztrácela se v přední části skříně skoro čtyři metry dlouhé a dva metry vysoké. Jde zkrátka o stěhovák, jen je nutné myslet na to, že užitečná hmotnost příliš nepřesahuje jednu tunu. Takže raději převážet nábytek než pytle cementu.

Za druhé je to naftový turbomotor s objemem 2,2 l od koncernu PSA, tedy od Peugeotu. Měli jsme k dipozici prostřední výkonovou verzi s maximem 103 kW, která i se středně naloženým autem neměla moc práce. Nejen, že jsme nebyli brzdou ve městě nebo na okreskách, ale ani na dálnici. Už chápeme, proč nás dost často předjíždějí spěchající dodávky, maximálních 160 km/h není jen laboratorní číslo.

Trochu horší to bylo se spotřebou. Výrobce udává pro tuto verzi 6,4 l, nám se konzumace na dálnici ustálila na desítce, mimo ní na osmičce. Byla ale zima a zdolávali jsme silný protivítr.

Řazení je takové zadrhávací, ale zároveň velmi dobře zapadající do svých drah. Řízení velmi příjemné, pohodlné a lehké, takové trochu autobusácké.

Podle ceníku stojí naše verze 769 900 korun, ale na stránkách automobilky jsme objevili skladové vozy o 160 tisíc levnější. Poměr cena versus nákladový prostor je vynikající.