Reklama
Autopunk

Vzpomínky na svobodná, až ulítlá 90. léta: Tahle auta patřila mezi nejpodivnější na našich silnicích

Některé modely vyloženě moc krásy nepobraly, jiné se řadí k odvážným designérským počinům

Fiat Multipla (1998-2004)

Fiat se toho nikdy nebál, a tak v roce 1996 na pařížském autosalonu nejprve představil koncept velkoprostorového vozu se skutečně zajímavým designem. Po dvou letech se na turínském autosalonu představil sériový Fiat Multipla, který od té doby nechybí v žádném žebříčku nejošklivějších aut.

Roztodivný design, který se nepodařilo zachránit ani pozdějším faceliftem, přitom skrýval velmi povedenou techniku. Multipla se skvěle řídila, protože měla kola v rozích, vitální motory a podvozek, který dovolil i ostřejší jízdu. Kromě toho na kompaktním půdorysu nabízela úžasnou variabilitu včetně třech sedadel v první řadě - odvezla tedy celkem šest lidí.

Jenže, ten design... ten design byl pro většinu lidí natolik velkou překážkou, že se Multipla na trhu moc neprosadila.

Ford Scorpio (1994-1998)

Velký sedan s podivně rozplizlým designem a klaunskýma očima. Jak už to tak bývá, i druhá generace Fordu Scorpio nabízela docela dobré svezení, byť její design k usednutí do interiéru moc nelákal. Vůz měl zadní pohon, v nabídce motorů nechyběl ani 2.9 24V od Cosworthu a nabídka prostoru byla také velkorysá.

U zákazníků nezabodovala ani karosářská verze kombi, byť si vzpomínám, že na její kufr jsme při cestě na hory do Francie zírali vždy s otevřenou pusou.

Renault Twingo (1992-1998)

Také minivůz Twingo působil v době představení, jako z jiného světa. Design z pera Patricka le Quémenta i celková koncepce tohoto městského auta byly revoluční, interiér kromě toho vypadal jako z vesmírné lodi. Twingo (prý jde o kombinaci slov Twist, Swing a Tango) sice nebylo zrovna mužským autem, ale vymyšleno bylo skvěle a při zachování malých rozměrů nabízelo solidní prostor i variabilitu díky posuvné zadní lavici.

První generace twinga prodělala tři facelifty, během dlouhé doby výroby také vznikla spousta různých verzí.

Osobní zážitky z mezinárodní prezentace

Stejně rozjařená jako design, byla koncem devadesátých let i mezinárodní prezentace faceliftovaného twinga ve Francii. Shodou okolností jsem tehdy seděl v autě s mým současným kolegou a expertem Autosalonu Honzou Říhou. Vše začalo "bezva" vtípkem, kdy byl na hotelu vyhlášen falešný požární poplach, aby nás hezky rychle dostali k testovacím autům. Tato neškodná taškařice dostala trhlinu v momentě, kdy jeden z přítomných novinářů dostal pravý a nefalšovaný infarkt a vyžadoval akutní lékařskou péči.

Kostky však už byly vrženy a program akce pokračoval dál. Nám s Honzou proto ztuhl úsměv na rtech na sjezdu z dálnice, kdy nás zastavila nekompromisní francouzská policejní hlídka. Z maličkého twinga, kterému se teprve pomalu a neochotně vracel pedál plynu od podlahy, vystoupili dva fešáci z východní Evropy, kterým v hlavě šrotovalo, jak se z mrzkého novinářského platu platí pokuta ve Francii. Naštěstí byl i tohle vtípek ze strany organizátorů, nicméně byl dotažen do dokonalosti, protože nás Gendarmerie dusila pěkných pár minut, přičemž naprosto realisticky odolávala komunikaci v jakémkoliv jiném jazyce než francouzštině.

Na testovacím polygonu Matry pak byl program dne korunován průjezdem až průletem maličkého twinga, které bylo poháněno leteckým raketovým motorem. Při startu znělo jako Mirage a ještě teď z toho mám husí kůži.

To byla doba!

Hyundai Coupé (1996-1999)

Snaha jihokorejské značky zamíchat kartami v segmentu malých sportovních kupé nedopadla v druhé polovině devadesátých let kdovíjak slavně. Design první generace Hyundaie Coupé, který měl až téměř barokní tvary, moc sportovních řidičů nezaujal, tím spíše, když bylo hned po prvním svezení jasné, že tohle auto je spíše jen parodií na sportovní vůz. Bezcharakterní motory, špatné řízení i řazení a k tomu všemu nejistý podvozek.

Nic na to nezměnil (a v případě designu snad ještě zhoršil) facelift s jakousi podivně šestiokou přídí, který auto absolvovalo v roce 1999.

Škoda Felicia Fun (1996-2000)

Zdroj: Tiskový servis Škoda Auto

Odvaha v devadesátkách nechyběla ani škodovákům, to když se ze zastaralé felicie rozhodli udělat fešný trendy pick-up pro volný čas. Auto se vyrábělo pouze v oranžovo-žluté barvě a odklopením zadní části kabiny vznikla dvě místa k sezení na korbě. Celkem se této kreace vyrobilo jen lehce přes 4000 kusů, nicméně dnes je paradoxně docela vyhledávanou verzí potenciálně zajímavou i sběratelsky.

Daewoo Tico (1993-1998)

Fotografie s radlicí buldozeru je v tomto případě více než příznačná. Tohle auto si nezasloužilo nic jiného, než ho shrnout ze srázu. Nejenže vypadalo hrozně, ale mělo i děsivou kvalitu zpracování a jeho jízdní vlastnosti si za pomoci drahých psychiatrů snaží vymazat z paměti každý, kdo měl tu možnost s ním ujet byť jen metr.

Jeho nástupcem bylo Daewoo Matiz, což už byla o fous lepší písnička, přesto se stal "Matýsek" miláčkem především důchodců.

Mazda 121 (1991-1996)

Při návrhu této maličké mazdy prý zadání znělo, že auto nemá mít žádné rovné hrany. To se při pohledu na něj evidentně podařilo, vždyť se mu také přezdívalo vajíčko. Jeho roztodivný design umocňoval fakt, že se nejednalo o typický hatchback, ale spíše sedan. V nabídce byla i verze s plátěnou shrnovací střechou, což byl teprve pořádný "vodvaz". Motor 1,4 litru měl výkon 39 nebo 54 kW.

Tatra T700 (1996-1999)

Snaha za pomoci designu osvěžit stárnoucí techniku vyzněla v případě Tatry T700 naprázdno. Ostatně, ani ve své době v polovině devadesátých let nebyl vzhled s kulatými světlomety kdovíjak zajímavý a konkurence v luxusním segmentu byla na hony vzdálená, tím spíše, že Tatra T700 ani nepatřila k nejlevnějším. K pohonu 5,1 metru dlouhého auta sloužil 3,5 litrový (popř. 4,4 litrový) osmiválec. Jeho výkon si však nejčastěji užívali zaměstnanci státní správy, nikomu jinému se takové auto provozovat moc nechtělo.

Tatra T700 byla zároveň labutí písní výroby osobních aut této značky. Další osobní auto už v Kopřivnici nevzniklo.

Ford Ka (1998-2008)

Jakoby policisté přemýšleli, co udělají majiteli, který si koupil takové auto... Ba ne, vážně - Ford Ka nebyl po technické stránce špatným městským vozem, jenže jeho design útočil jednoznačně na dámskou část publika a muži v tomto autě (ani poblíž něho) nechtěli být moc viděni. To, že má jeho design v sobě něco zženštilého dokládá i to, že se Káčko pravidelně umisťovalo v žebříčcích aut oblíbených u gay komunity.

Ford Ka možná doplatil na to, že byl prvním autem, u kterého Ford použil nový designérský směr New Edge, který tak skvěle zafungoval u první generace Fordu Focus.

Smart City Coupé (1998-2002)

Revoluční mikroauto s délkou 2,5 metru nemůže v našem přehledu roztodivných automobilových kreací chybět. V  roce 1997, když se na na frankfurtském autosalonu toto auto ukázalo v sériové podobě, přitahovalo zaslouženou pozornost jako vizionářský počin budoucího řešení městské mobility. Smart zaujal i možností příčného parkování mezi podélně zaparkovanými vozy (byť se nakonec ukázalo, že to ve většině případů není zase až tak legální) a velmi pozitivní odezvy se mu dostalo zejména od obyvatel Paříže či Říma. Po faceliftu v roce 2002 změnilo mikroautomobil jméno na Smart Fortwo.
Reklama
Autosalon TV