Toyota Prius je nejlepší auto s nejmenší poptávkou. Jezdí skvěle, ale lidé ho nekupují

Toyota je lídrem ve vývoji, ale i v prodeji elektrifikovaných automobilů. Průkopníkem v tomto odvětví byl před 25 lety Prius první generace. Za čtvrt století si legendární model pořídilo přes 5 milionů lidí po celém světě. Hybridní Toyota ale stále neřekla poslední slovo a světlo světa spatřilo již páté vydání Priusu, které přináší futuristický design a nejmodernější technologie. Novinka dostala výkonný plug-in hybrid, který ujede čistě na elektřinu přes 80 kilometrů.

Začneme okénkem do minulosti. Toyota Prius se považuje za první masově vyráběný hybrid na světě a poprvé byl veřejnosti představen v roce 1997. Jeho příchodem se zrodila éra hybridních aut, která kombinují benzinový motor s elektromotorem. Prius se rychle stal symbolem zelené technologie díky své schopnosti snižovat emise a spotřebu paliva. V roce 2000 byl Prius uveden na americký trh a postupně si získal popularitu po celém světě. Jeho inovativní technologie, jako je rekuperace kinetické energie a chytré kombinování dvou pohonů, učinily z hybridní Toyoty průkopníka v oblasti ekologického automobilového průmyslu.

Během let se Toyota Prius dočkala několika generací a v roce 2023 přišla ta aktuálně nejnovější. Zatímco dříve se automobilový nadšenci ekologickému hatchbacku smáli za jeho prazvláštní design a nízkou dynamiku, teď se Prius řadí mezi ty nejhezčí a nejlépe jezdící auta na trhu. Je to dáno obrovským mezigeneračním skokem, který elektrifikovaná Toyota dokázala udělat. Nejlépe bychom to vystihli větou: „Z ošklivého káčátka se vyklubala labuť“. Zní to jako klišé, ale dokonale to vystihuje proměnu Priusu, jenž oblékl kabát ušitý z dynamických až pompézních tvarů. Tohle se zkrátka japonským designérům povedlo a novinka spíše připomíná koncept než sériově vyráběné auto.

„Šipka“, jak jsme nové Toyotě Prius začali přezdívat, ale není zajímavá pouze vzhledem. V útrobách ukrývá plug-in hybridní systém třetí generace, který je kompaktnější a zároveň výrazně silnější než dříve. Srdcem pohonné jednotky je benzinový motor o objemu dva litry s výkonem 152 koní. Tomu pak s roztáčením předních kol pomáhá elektromotor, který sám o sobě generuje 163 koňských sil. Pokud oba pohony přiloží ruku k dílu, umí novému Priusu poskytnout kombinovaný výkon až 223 koní. Ekologicky smýšlející Japonec tak má pod kapotou podobně početné stádo koní jako sportovní model Toyota GR86. Jen pro upřesnění, předchozí Prius měl o rovných 100 koní méně. Díky velké porci výkonu a síly „šipka“ z nuly na stovku vystřelí za 6,8 sekundy a je tak jen o půl sekundy pomalejší než zmiňované dvoudveřové kupé.

Dynamika vozu narostla především díky navýšení kapacity baterie z 8,8 kWh na 13,6 kWh. Lithium-iontová baterie má vyšší hustotu energie a tím pádem i o 50 procent větší kapacitu. To znamená, že bateriový modul je kratší a vešel se do prostoru pod zadními sedadly.

Nový Prius jsme si vyzkoušeli v rámci týdenního redakčního testu a najeli jsme s ním obrovskou porci kilometrů. Během chvíle jsme ale začali pozorovat, že raději před autem stojíme a prohlížíme si ho, než v něm sedíme. Vůbec to není dáno jízdními vlastnostmi, které jsou skvělé, ale spíš poměrně obyčejným interiérem. Zatímco exteriér vozu vypadá jako z jiného světa a nejde se na něj vynadívat, kabina oproti tomu působí jako šedá myška. Není tu nic extra zajímavého, zkrátka něco, co by Prius od zbytku modelů designově odlišovalo.

Na druhou stranu interiér působí docela honosně a řidiče hýčká příkladně zpracovanými díly. Na své si přijdou i milovníci digitalizace, jelikož Toyota svůj ikonický model osadila novým multimediálním systémem, který běží na velkém středovém displeji. Prostřední má líbivou a přehlednou grafiku a neseká se. Jediné, co bychom infotainmentu Toyota Smart Connect mohli vytknout, je složitější připojení telefonu (občas vypadává) a také absenci bezdrátového připojení Apple CarPlay a Android Auto. Hlavní obrazovce pak sekunduje 7palcový virtuální kokpit řidiče, který trčí z palubky. Nejde o žádného krasavce, ale zobrazuje veškeré důležité informace a je přehledný.

Kromě těchto detailů a příliš strohého designu ale nemáme kabině nového Priusu co vytknout, a to ani co do prostornosti. Vpředu je to úplná pohoda, cestující vzadu jsou sice trošku stísnění, ale o prostor nad hlavou a před koleny nouzi nemají. To se ale úplně nedá říct o zavazadlech, které se musí „zmáčknout“ do malého kufru s objemem 284 litrů.

Zatím jsme se věnovali povrchním věcem, které si lidé mohou kdekoliv dohledat. Otázkou ale zůstává, jak nový Prius jezdí. A máme dobrou zprávu. Co do jízdních vlastností je nový plug-in hybrid takřka dokonalý. Nejen že jezdí s minimální spotřebou paliva, která se v hybridním módu (střídá elektrický i benzinový pohon) pohybuje hluboko pod 5 litrů na sto kilometrů, ale zároveň posádce dopřává příkladný komfort a řidiče baví solidní dynamikou a sportovním charakterem.

Prius navíc není pouze městské auto, i když se v něm cítí jako ryba ve vodě. Obzvlášť, když řidič přes noc nabije baterii, která mu vystačí na celý den ježdění po metropoli. A to jsme ještě zapomněli pro skalní ekology zmínit, že Toyota se umí sama nabíjet, a to ze slunce. Na střeše mohou být jako v našem případě na přání umístěny solární panely s výkonem zvýšeným ze 179 na 185 W, napájející nyní nikoli příslušenství, ale přímo trakční akumulátor. Takovou vychytávkou se žádný jiný plug-in hybrid chlubit nemůže.

Co když ale řidič opustí velkoměsto a přesune se na dálnice a okresky? Pro mnoho bateriových vozů je to noční můra, ne ale pro Prius. Ne, že by dřív kvalita jízdy inženýry starších Priusů nezajímala, ale řekněme, že nebyla na čele žebříčku priorit vývoje. Současný model je v tomto směru až šokující a kdyby nebyl od podvozku poněkud hlučnější, zasloužil by si nálepku „dokonalý“. I na poměrně velkých 19palcových kolech Toyota velmi dobře pohlcuje nerovnosti a celkově auto působí velmi stabilně. Odpružení přitom není úplně měkké, celkové naladění podvozku se ale zjevně i z pohledu komfortu povedlo.

Prius sice není rozený sportovec, ale s jistotou si poradí i v zatáčkách, kde řidiče nikdy nepřekvapí nějakou nepředvídatelností. Jízda po klikatých okreskách je s ním sebejistá, svižná a díky pořádné porci výkonu a točivého momentu pod pravou nohou veskrze příjemná. Auto bez problémů zvládá disciplíny jako náhlé zpomalení, opačný sklon vozovky, rozbitá krajnice, prudká změna zatížení atd. O moc lepší už to u technologicky špičkového auta s cenou lehce přes milion být nemůže.

Pokud to shrneme, tak Toyota Prius je takřka dokonalé auto, které na silnicích jen tak nepřehlédnete. Má dechberoucí futuristický design a skvělé jízdní vlastnosti. Jen interiér by mohl být něčím více ozvláštněný. Kromě menšího zavazadlového kufru ale nemáme páté generaci Priusu co vytknout. Proč jsme tedy použili titulek „Nejlepší auto s nejhoršími prodejními výsledky“? No zkrátka proto, že ekologicky smýšlející Toyotu nikdo nekupuje. Za první kvartál roku 2024 si ji pořídilo pouze 19 nových majitelů, což v porovnání se sesterským modelem C-HR (341 prodejů) je minimální číslo. Je to ale škoda, jelikož jde o opravdu povedené auto, které by si označení „bestseller“ bezpochyby zasloužilo.

Kompletní ceník a technické údaje Toyoty Prius naleznete zde.