Biometrické brýle na míru mohou pomoci řidičům hlavně v noci. Vyzkoušeli jsme je

Kód 01.01, který je na mém řidičském průkazu, znamená v překladu jasnou zprávu: „Brýle nutné“. A tak jsem už přes 20 let odsouzen řídit jen s brýlemi na nose. Za tu dobu jsem už vyzkoušel dost obrouček i čoček. A tak když mě Pepa Vrtal přizval k natáčení o vyšetření pro řidiče, zbystřil jsem. „Přijeď, změří si tě a vyrobí ti biometrické čočky, s kterýma bys měl hlavně v noci vidět mnohem lépe než doteď,“ lákal. A tak jsem přijel, abych tuhle zajímavou pomůcku otestoval.

Průkopníkem biometrických brýlových čoček je německá firma Rodenstock, její měřící zařízení ale nenajdete v každé optice. Musíte pečlivě vybírat. My jsme na natáčení vyrazili do prodejny Mia Optik v Jesenici u Prahy, kde biometrické čočky umí měřit. „Z pohledu výrobce čoček vidíme, že jsou oči každého člověka jiné. To je také hlavní důvod, proč využíváme k měření a určení parametrů oka tisíce datových bodů. Tento soubor dat následně použijeme pro výrobu brýlových čoček, které zahrnují biometrické parametry každého konkrétního oka,“ vysvětluje mi na místě produktový manažer Libor Pivoňka z Rodenstocku.

Usedám tedy na židličku, dávám hlavu na podstavec a nechávám si udělat 3D sken mých očí. „Přesně naměřené datové body integrujeme přímo do výroby brýlové čočky a jsou součástí následného konstrukčního procesu. Výsledkem je nejpřesnější brýlová čočka na světě – pro nejostřejší možné vidění v každém směru,“ vyzdvihuje Pivoňka, když se soustředím při ostření na vzdálený letící balon a pak se dívám na nejrůznější obrázky ze silnice.

Výsledek měření si pak můžu okamžitě prohlédnout v přehledném grafu. Dioptrie brýlí, které nosím teď, jsou v pořádku. Ale vidění v noci není vůbec ideální. Právě biometrické čočky by ho měly výrazně zlepšit. Vybírám si tedy pěkné obroučky a domluvám se s optikou, že mi u Rodenstocku nechají čočky připravit. Moje parametry se odešlou do výroby, kde mi vyrobí přesně čočky na míru. Jak vypadá měření i výroba brýlových čoček, tím vás provede Pepa na následujícím videu:

Rozeznat rozdíly je ze začátku těžké, už proto, že dioptricky jsou staré a nové brýle shodné. Pak si ale všímám toho, že u nejvzdálenějších protijedoucích aut jsou světla méně rozpitá, než bývala. A tak i když mám stále stejné dioptrie, jsem mnohem dříve schopen poznat, co se proti mně blíží. Brýle mi navíc dodávají pocit, jakoby světlomety u mého auta svítily lépe, protože v nejvzdálenějším bodě jejich dosvitu je prostor o něco zřetelnější. Celkově se tak zdá, že vidím za tmy jasněji.

Biometrické brýle už nosím stále, protože jsem si na ně jednoduše zvykl. Čím déle je na sobě mám, tím víc mozek zapomíná na to, jak to bylo se starými čočkami. Proto po týdnu zkouším brýle znovu vyměnit za staré a tentokrát je už rozdíl ještě víc patrný. Jednak teď svět působí naopak divně v mých starých brýlích, jednak už znatelně hůř rozeznávám místa, která se svými novými brýlemi vidím dobře. Při noční jízdě se už cítím nejistý.

Biometrické čočky tedy na mě fungovaly. Vynikající jsou třeba při deštivé noční jízdě, pomáhají ale i za dne. Je ale nutné zdůraznit, že zrak je samozřejmě individuální záležitostí. Každé oko je jiné, unikátní, jak upozorňuje i sám Rodenstock. Pokud tedy nosíte brýle a máte třeba pocit, že by to mohlo být při řízení v noci lepší, mohu po testu biometrických čoček doporučit jediné – nechte se změřit.