Jak jsme jeli do Chorvatska čtyřmi různými auty aneb co jste v televizním Autosalonu neviděli

Vyrazili jsme do Chorvatska jako nesourodá kolona čtyř aut, plus jedno pro kameramany. Byla tu Tesla Model 3 za více než milion korun, naftová Hyundai Santa Fe za milion, Dacia Jogger za 550 tisíc korun a v neposední řadě Saab 9-5, který vyšel na směšných 70 tisíc. Cílem nebyl zevrubný test všech parametrů našich aut, ono by to ale ani nešlo. Chtěli jsme zjistit, jak se takovými různými vozy jede do nejoblíbenější destinace českých turistů, kam se jich už za nějaký ten měsíc a půl povalí vskutku desítky tisíc. A u toho si tak trošku ještě zazávodit. Jak to dopadlo jste už viděli v televizním Autosalonu, v tomto článku vás vezmeme do zákulisí takového natáčení.

„Přátelé, nebude to žádný závod. Prostě si jedeme každý svým tempem,“ přivítal nás v pátek v sedm ráno na parkovišti čerpací stanice nedaleko Brna rozesmátý Pepa s rodinou. Moc nechápu, jak může mít tak dobrou náladu, když očividně jako my všichni ostatní musel vstávat někdy po čtvrté ráno. Tedy kromě Honzy Staňka a.k.a Electro Dada (blbě se to vyslovuje, říkali jsme mu pak Electro Děd, ale jen za jeho zády!), který bydlí v Brně a tak to sem měl kousek. Přišlo nám ale nefér začínat v Praze a naopak po něm chtít, aby se nejdřív nocí táhl k nám, pak dobíjel a pak jel zase zpátky. Tak teď už víte, proč se startovalo z Brna a ne z centra veškerého známého vesmíru, tedy Prahy.

Když měl Honza dobito (potřeboval fakt jen pár kWh), my natankováno a rodinka byla sbalena, mohlo se vyrazit. Stále jsme počítali s tím, že to nebude soutěž. Vzpomínáte, jak se Pepa v televizi smál, že ujel nějakých 40 kilometrů a už se musí stavět na čůrání? No, tak my se Saabem v doprovodu Martina Müllera a šéfa kamer Honzy Percla v Joggeru stavěli už na další benzince. Martin si totiž musel odskočit. Na velkou!

Před cestou jsem fakt chtěl dodržet to, že se budeme s Michalem v Saabu střídat vždy po dvou hodinách a jede se dál. Ale nakonec jsme si řekli, že pojedeme v klidu, jako bychom nikam nespěchali. A když jsme ve společném chatu objevili, kde bude Electro Dad nabíjet, rozhodli jsme se ho tam načapat a trochu si z něj udělat legraci. Zeptali jsme se ho, jaký má ještě dojezd. A on odvětil nějakých pár desítek kilometrů. „No, my máme taky málo,“ ušklíbl jsem se. „Zbývá nám už jen nějakých osm set.“ Nakonec se to do finální podoby dílu nedostalo. Bystrý divák si ale možná všiml mé červené mikiny, jak se mihla v záběru, když Martin mluvil s Electro Dadem u nabíječky.

Dostat se i takto v pátek do Chorvatska nakonec nebyl žádný problém. Jediné zácpy jsme měli v Mikulově, kousek ve Vídni a ve Slovinsku kvůli rekonstrukci silnice, ale jinak to jelo jako po másle. Máme pro vás tip – nenechávejte si obědovou pauzu na jediný „Mekáč“ při cestě, který leží někde na severu Chorvatska. I mimo sezonu byl přecpaný k prasknutí a čekání na tohle rychlé zaplnění žaludku nám ubralo cenné minuty.

Ostatně, až teprve chvíli před cílem jsme si po telefonu řekli, že budeme řešit, kdo bude první. Byli jsme to samozřejmě my, protože dva chlapi v Saabu tohoto moc neřeší. Odhadem jsme ztratili přestávkou kvůli Martinovi a také našimi dvěma většími pauzami takovou hodinku. V cíli jsme byli před Teslou zhruba o půl hodiny dřív, ale Electro Dad zase jedl jen svou dietu a odskočit si zjevně pohodlně stihl během dobíjení. Pokud bychom jeli takhle drsně jako on, byli bychom v cíli o hodinu a půl dřív, a to už je opravdu solidní rozdíl.

Na následujícím videu se můžete podívat na několik záběrů, které se do finální podoby Autosalonu nakonec nedostaly:

Dorazit do cíle ale ještě neznamená konec natáčení. Ubytovali jsme se poblíž městečka Primošten, které patři mezi ta velmi fotogenická místa na Jadranu. Tedy nebýt těch nehezkých betonových hal před ním, které brání ve výhledu z přilehlé silnice. Však se podívejte na fotografii pod tímto textem. Bylo ale potřeba natočit ještě představení Saabu a Tesly, na to jsme si vybrali moc pěkný přístav Rogoznica.

Protože jsme natáčeli celou sobotu, měli jsme opravdu hodně materiálu, takže se do finální verze opět nedostala řada záběrů. Mezi nimi byly i Pepovy holky, které dostaly za úkol prohlédnout si Teslu a Saab, zodpovědět několik otázek od jejich majitelů - tedy od nás, a pak si vybrat to auto, které jim je sympatičtější. Skončilo to padesát na padesát.

Otázky to byly záludné. „Holky, v jakém autě by se vám asi lépe převážel pejsek?“ No jistě, že v Saabu! „Holky, jaké auto je modernější?“ No jistě, že Tesla. Pak to ale Electro Dad neodhadl a zeptal se: „Holky, myslíte si, že je dobře, aby auta jezdila na elektřinu?“ A Pepinka se prořekla: „Protože tady stojí táta, tak bych asi měla říct, že ne!“ Nojo, názor experta Pepy na elektromobilitu přece musí sdílet celá rodina.

Mimochodem, Tesla si potom holky získala víc. Electro Dad jim totiž ukázal, že umí prdět. No jistě, má na to speciální funkci v zábavním systému. A také umí zahrát nějakou písničku a u toho různě do rytmu blikat nebo stahovat a zase zavírat okénka. Elon Musk prostě ví, jak přitáhnout pozornost.

Do finálního střihu se nedostal ještě jeden gag. Electro Dad si s sebou na cestu vzal pořádnou hadici od vysavače. Chtěl nám ji v nestřežený okamžik nacpat jednou stranou do výfuku a druhou do kabiny, abychom si užili taky trochu toho CO₂ a dalšího svinstva, co náš Saab do vzduchu vypouští. Načapali jsme ho.

A pak už byla neděla a čas na cestu domů. Strávili jsme natáčením a cestováním pěkné tři dny. Moc času na odpočinek nebyl, snad jen nějaká ta pleskavice a ožujsko padly. Ale užili jsme si to. A doufám, že vás jsme v televizi také pobavili. Tak zase někdy v Autosalonu. Dovidjenja!